Návštěva ministryně Maláčové


29.7.2020 8:19

PÍSEK – V úterý 28. července přijela do Písku ministryně práce a sociálních věcí Jana Maláčová (ČSSD). Při své jihočeské návštěvě se zastavovala ještě v Českých Budějovicích, Hluboké nad Vltavou a Táboře. Ministryně práce a sociálních věcí se v Písku zajímala především o zaměstnávání osob se zdravotním postižením a program Antivirus. Navštívila písecké výrobní družstvo Otava, kde ji přivítal předseda družstva Milan Hanus, vedoucí obchodního útvaru Josef Habart a senátor Karel Kratochvíle, který je zároveň ředitelem píseckého Zemského hřebčince, kam delegace zavítala hned po návštěvě výrobního družstva Otava.

Výrobní družstvo Otava pomáhá už více než 65 let zdravotně postiženým lidem s jejich uplatněním na trhu práce. Je členem Asociace zaměstnavatelů zdravotních postižených a Svazu českých a moravských výrobních družstev. Budováním těchto chráněných pracovních míst a umožnění zdravotně postiženým občanům pracovat jim pomáhá i ke zlepšení kvality života. Výrobní družstvo Otava v současnosti zaměstnává 500 zaměstnanců, z toho je 350 zdravotně postižených. V rámci České republiky patří k jednomu z největších zaměstnavatelů s podobným posláním.

„Program Antivirus byl pro nás víceméně nepotřebný, protože jsme využívali změnu paragrafu 78 a to tak, že jsme si osoby zdravotně postižené mohli vykázat na příspěvek, i když jsme je měli doma na 60%. To jsme využívali do června. Mohli jsme čerpat program Antivirus pouze na zdravé osoby a není v tomto případě možný souběh se zaměstnanci zdravotně postiženými. U nás 66% našich zaměstnanců je zdravotně postižených,” vysvětluje předseda družstva Otava Milan Hanus. Ministryně podotkla, že se chystá v nejbližších dnech navrhnout vládě zvýšení příspěvku na osoby zdravotně postižené, který by mohl pomoct firmám v současné nelehké finanční situaci. Mělo by se jednat asi o 1100 Kč.

„Do června byla výroba úplně perfektní, ale v červenci jsme tušili, že dojde ke změně. Nevěděli jsme, co bude dál a museli jsme udělat opatření tak, abychom mohli dál fungovat, protože najednou nám práce ubyla asi o 25% – 30%. Následkem toho jsme museli všem pracovníkům snížit mzdy o 13%, abychom vykompenzovali ten propad a abychom nemuseli v této době nikoho propustit,” vysvětluje strasti poslední doby Milan Hanus a zároveň dodává, že doufá, že se zase situace od září vrátí do stejných kolejí a bude moct zase vrátit mzdy svých zaměstnanců na původní sumu.

„V příštích dnech se budu snažit vládě navrhnout snížení platu ústavních činitelů. Ten návrh bude postavený na minimální mzdě. Aby vláda nerozhodovala o platech politiků, chceme zavést automatický valorizační mechanismus pro minimální mzdu tak, aby byla ta minimální mzda tedy do budoucna předvídatelná a vy abyste se mohli připravit na to, jak to poroste,” říká Jana Maláčová, která zároveň reaguje na nejistotou ve finanční situaci ve výrobním družstvu Otava, jejíž zaměstnavatelé převážně vyplácejí svým zaměstnancům minimální mzdu, která každým rokem roste a zasahuje tak do ekonomické stránky firmy.

Malin Hanus se také zabýval otázkou sociálních podniků a dalším směřováním výrobního družstva Otavy.
„Rádi bychom si řekli, že půjdeme buď směrem sociálním a budeme ve výrobně podporovat lidi, anebo půjdeme tím směrem výrobním a budeme se zaměřovat pouze na tu výrobu. Myslím si, že jsme momentálně na křižovatce, kdy bychom se měli rozhodnout, kterým směrem se máme dát,” říká znepokojující skutečnost Milan Hanus, který doufá ve větší podporu od státu na zaměstnance se zdravotním postižením při změně statutu výrobního družstva Otava na sociální podnik.

„Do konce července budeme mít hotový zákon o sociálním podnikání, a aby se to stihlo, půjde to poslaneckou iniciativou a bude ho předkládat náš předseda poslaneckého klubu Jan Chvojka. Před půlrokem jsem tento návrh dostala z úřadu vlády a teď se to konečně daří dotáhnout a dojít k nějaké shodě,” říká Jana Maláčová a zároveň nabízí před schválením tohoto návrhu konzultaci s Josefem Habartem a Milanem Hanusem. Jana Maláčová zároveň poukazuje na velké rozpory s ministerstvem průmyslu a obchodu, ministerstvem pro místní rozvoj a částečně s Úřadem vlády, které brzdí dotažení zákona do konce.

Josef Habart a Milan Hanus by po Janě Maláčové chtěli pomoci s propagací firmy jako je Otava, protože podle Josefa Habarta „při vyslovení slovního spojení výrobní družstvo, si lidé nedokážou představit, co všechno tady děláme a co všechno tady umíme vyrobit.” Jde o to, aby mělo výrobní družstvo dost zakázek. 

Milan Hanus to vysvětluje následovně: „To znamená přehodnotit, jestli je motivace firem zaměstnávat zdravotně postižené zaměstnance dostatečná a jestli je to náhradní plnění správně nastavené. Když k nám nějaká firma dává zakázku, ptá se po ceně a to náhradní plnění už je jen takový drobný bonus. Není to rozhodující. Byli bychom rádi, kdyby byla naše práce pro nové zákazníky přitažlivější a tím se rozhodli pro zakázku u nás a tím nás i podpořili.”

Po necelé hodině se šla ministryně podívat i do výrobny na tři pracovníky zhotovující elektrotechnické a elektronické součástky. Po rozloučení s vedením výrobního družstva Otava a se zaměstnanci, ministryně odjela do píseckého Zemského hřebčince, kde ji provedl její stranický kolega Karel Kratochvíle. Seznámil ji s historií hřebčince, s jeho posláním a provedl ji celým areálem.

Autor: Gabriela Volná